Tepové zóny, aerobní a anaerobní práh

Jsem:         
Maximální tepová frekvence: 

Svou maximální tepovou frekvenci si můžete vypočítat na samostatné stránce, která je k tomu určena.

  Uložte hodnoty (info)

Tepové zóny vám pomáhají sledovat intenzitu vytrvalostního tréninku. Naše tělo získává energii při zátěži různé intenzity různými způsoby a fyziologické účinky tréninku na tělo se liší.

K výpočtu tepových zón potřebujete svou maximální tepovou frekvenci, kterou zjistíte pomocí kalkulačky maximální tepové frekvence.

Jak se tepové zóny počítají

Tepové zóny v této kalkulačce se počítají jako procento maximální tepové frekvence (%HRmax).

Tepové zóny se často počítají také pomocí vzorce, který v roce 1957 publikoval Martti Karvonen a který kromě maximální tepové frekvence zohledňuje i klidovou tepovou frekvenci. Díky zahrnutí klidové tepové frekvence se výpočet lépe přizpůsobí vaší individuální úrovni kondice.

Kalkulačka odhaduje také aerobní a anaerobní práh. Pokud je nám známo, neexistují vědecké důkazy pro použití Karvonenova vzorce k odhadu těchto prahů, a proto kalkulačka pro ně používá procento maximální tepové frekvence. Stejná metoda se používá i pro tepové zóny, aby zóny a prahy spolu souhlasily.

Bylo navrženo mnoho různých rozdělení do zón: rozdělení do pěti a čtyř zón a také rozdělení do tří zón založené na aerobním a anaerobním prahu.

Více o Karvonenově vzorci a výpočet tepových zón pro zdravotní pohybovou aktivitu, které z něj vycházejí, najdete v kalkulačce Karvonenova vzorce.

Popisy tepových zón

Zóna 1: 50-60%
Velmi lehká zátěž

  • energie se získává převážně z tuků
  • trénink lze udržet velmi dlouho
  • vhodné pro regenerační trénink a pro rozcvičení a vyklusání
  • zapojují se převážně pomalá svalová vlákna
  • mluvení je snadné
  • příklad: rozcvičení

Zóna 2: 60-70%
Lehká zátěž

  • energie se získává převážně z tuků
  • trénink lze udržet dlouho
  • rozvíjí vytrvalost a schopnost těla využívat kyslík
  • obvykle tvoří největší část celkového objemu vytrvalostního tréninku
  • zapojují se převážně pomalá svalová vlákna
  • mluvení je poměrně snadné
  • příklad: dlouhý běh

Zóna 3: 70-80%
Středně náročná zátěž

  • energie se získává z tuků a sacharidů
  • aerobní práh obvykle leží v této zóně
  • tvorba laktátu se zvyšuje
  • rozvíjí příjem kyslíku a aerobní kapacitu i schopnost těla odbourávat laktát
  • zapojují se převážně pomalá svalová vlákna, ale roste i zapojení rychlých vláken
  • mluvení se stává obtížnějším
  • příklad: svižný běh

Zóna 4: 80-90%
Náročná zátěž

  • energie se získává převážně ze sacharidů
  • tvorba laktátu se zvyšuje
  • rozvíjí příjem kyslíku a aerobní kapacitu i schopnost těla odbourávat laktát
  • zapojují se pomalá i rychlá svalová vlákna
  • mluvení je obtížné
  • příklad: rychlý běh nebo intervalový trénink

Zóna 5: 90-100%
Velmi náročná zátěž

  • energie se získává ze sacharidů
  • rozvíjí anaerobní produkci energie
  • anaerobní práh je překročen a laktát vzniká rychleji, než jej tělo dokáže odbourat
  • zapojují se pomalá i rychlá svalová vlákna
  • mluvení je velmi obtížné
  • příklad: téměř maximální intervalový trénink

Aerobní práh

Aerobní práh je nejvyšší intenzita zátěže, při které hladina laktátu v krvi nestoupá nad klidovou úroveň. Po překročení aerobního prahu začne hladina laktátu v krvi stoupat. Při aerobní zátěži je však odbourávání laktátu z těla účinnější než jeho tvorba. Vytrvalostní vlastnosti jsou proto lepší v pásmu mezi prahy než v anaerobním pásmu. Osobní aerobní práh se mezi lidmi velmi liší: naměřené prahy se pohybovaly v rozmezí 60 až 90 procent maximální tepové frekvence. K výsledku kalkulačky proto přistupujte kriticky.

Anaerobní práh

Anaerobní práh je nejvyšší intenzita zátěže, při které jsou tvorba a odbourávání laktátu v rovnováze. Po překročení anaerobního prahu vzniká více laktátu, než jej tělo dokáže odbourat. To vede k rychlému vyčerpání a úroveň intenzity lze často udržet jen několik minut. I anaerobní práh je individuální: naměřené prahy se pohybovaly v rozmezí 75 až 97 procent maximální tepové frekvence. K výsledku kalkulačky proto přistupujte kriticky.

Tréninkem lze zvýšit aerobní i anaerobní práh.

Zveřejněno: 10.12.2024

Aktualizováno: 14.10.2026

Text je překladem vytvořeným s pomocí umělé inteligence z původního textu ve finštině.

Autor původního textu

Lassi Honkanen
fyzioterapeut

Zdroje:

Cleveland Clinic. 2023. Heart Rate Zones Explained. https://health.clevelandclinic.org/exercise-heart-rate-zones-explained

Iannetta, D., Inglis, E. C., Mattu, A. T., Fontana, F. Y., Pogliaghi, S., Keir, D. A., & Murias, J. M. (2020). A Critical Evaluation of Current Methods for Exercise Prescription in Women and Men. Medicine and Science in Sports and Exercise, 52(2), 466–473. https://doi.org/10.1249/MSS.0000000000002147

Ignaszewski, M., Lau, B., Wong, S. & Isserow, S. 2017. The science of exercise prescription: Martti Karvonen and his contributions. British Columbia Medical Journal. https://bcmj.org/articles/science-exercise-prescription-martti-karvonen-and-his-contributions

Nummela, A., Hynynen, E., Mikkola, J. & Vesterinen, V. 2022. Kestävyysharjoittelu: tutkitulla tiedolla tuloksiin. Lahti: VK-Kustannus Oy.