Karvonenův vzorec je výpočetní metoda, kterou v roce 1957 vyvinul finský sportovní fyziolog Martti Karvonen. Používá se k určování intenzity pohybové aktivity a k plánování tréninku. Vzorec počítá tepovou rezervu, tedy rozdíl mezi maximální a klidovou tepovou frekvencí, a cílová tepová frekvence se udává v procentech tepové rezervy. Výpočet tak zohledňuje vaši individuální úroveň kondice.
K použití kalkulačky potřebujete svou maximální a klidovou tepovou frekvenci. Pokud svou maximální tepovou frekvenci neznáte, zjistíte ji pomocí kalkulačky maximální tepové frekvence.
Klidovou tepovou frekvenci můžete změřit například tak, že v klidu po dobu 15 sekund počítáte údery srdce a konečky prstů přitom lehce nahmatáte tep na zápěstí nebo na krku. Počet úderů vynásobte čtyřmi a získáte klidovou tepovou frekvenci v úderech za minutu. U většiny dospělých se klidová tepová frekvence pohybuje v rozmezí 60–100 úderů za minutu, u trénovaných lidí bývá často nižší.
Karvonenův vzorec:
Příklad: při maximální tepové frekvenci 190, klidové tepové frekvenci 60 a intenzitě zátěže 60 % je cílová tepová frekvence (190 − 60) × 0,6 + 60 = 138.
Karvonenův vzorec je vhodný zejména k odhadu intenzity zdravotní pohybové aktivity. Tepové zóny pro vytrvalostní trénink a odhad aerobního a anaerobního prahu získáte pomocí kalkulačky tepových zón.
|
Nízká intenzita
|
|
Střední intenzita
|
|
Vysoká intenzita
|
|
Maximální intenzita
|
Věnujte se pohybové aktivitě střední intenzity alespoň 150 minut týdně.
NEBO
Věnujte se pohybové aktivitě vysoké intenzity alespoň 75 minut týdně.
Aktivitu střední a vysoké intenzity můžete také kombinovat.
Zveřejněno: 14.10.2026
Aktualizováno: 14.10.2026
Text je překladem vytvořeným s pomocí umělé inteligence z původního textu ve finštině.
Lassi Honkanen
fyzioterapeut
Ignaszewski, M., Lau, B., Wong, S. & Isserow, S. 2017. The science of exercise prescription: Martti Karvonen and his contributions. British Columbia Medical Journal. https://bcmj.org/articles/science-exercise-prescription-martti-karvonen-and-his-contributions
Karvonen, M. J., Kentala, E. & Mustala, O. 1957. The effects of training on heart rate; a longitudinal study. Annales Medicinae Experimentalis et Biologiae Fenniae, 35(3), 307–315.
Garber, C. E., Blissmer, B., Deschenes, M. R., Franklin, B. A., Lamonte, M. J., Lee, I.-M., Nieman, D. C. & Swain, D. P. 2011. Quantity and quality of exercise for developing and maintaining cardiorespiratory, musculoskeletal, and neuromotor fitness in apparently healthy adults: guidance for prescribing exercise. Medicine and Science in Sports and Exercise, 43(7), 1334–1359. https://doi.org/10.1249/MSS.0b013e318213fefb
World Health Organization. 2020. WHO guidelines on physical activity and sedentary behaviour. Geneva: World Health Organization. https://www.who.int/publications/i/item/9789240015128